Z nedaleké hospody vyšel kluk oblečený v montérkách, pracovních botách a vaťáku. Když vylezl ze dveří naše pohledy se střetli, pak jsem se otočil a dělal, že si ho nevšímám. Obešel mě a když byl ode mě asi 10 metrů, tak se otočil a zeptal se uplně klidně, “chceš se poprat?” Odpověděl jsem, že ani ne. Koukal na mě a pak ke mě přišel a z pár centimetrů jsme si koukali do očí a pořád v klidu opakoval, “pojď”, “no tak poperem se”, a pod… Všechny pokusy jsem odrážel tím, že jsem mu říkal, že ne a že to není dobrý nápad. Byl jsem u toho dost nervózní a připravoval se na to až vystartuje.

Nakonec asi po 3 minutách se tak podíval a říká, no ono to možná bude lepší když ne, ještě bych dostal přes držku. Na to jsem mu odpověděl, něco jako “to je těžko říct” a pak říká, “no tak se prát nebudeme”. Pak začal obdivovat auto a ptát se jak jezdí a tak…

Pak kouknul do auta a říká, tam je dítě… To začal být dost zmatenej. Nejvíc ho dostalo, když přišla Jana, to chvíli zkoprněle koukal, řekl “dobrý den” a odešel

S Nikolkou jsem byl včera (14.9.2012) odpoledne na bowlingu. Byli jsme tam chvilku tak když jsem platil 173,- provozovatel na mě koukal divně když jsem chtěl zaplatit kartou, tak jsem líp prohlídnul peněženku a našel jsem v ní přesně na korunu 173 korun. Nechtělo se mi vybírat tak jsem jel domů s tím, že v případě potřeby zaplatím kartou, nebo vyberu, a prostě nechám volný průběh tomu jak peníze přijdou.

Zapomněl jsem si doma oba mobily a po příjezdu jsem zjistil, že mám nedovolaný hovor. Zavolal jsem zpátky a volala paní, že by chtěla na víkend půjčit auto. Moc se mi nikam nechtělo a řekl jsem jí to. Během rozhovoru jsem si ale uvědomil, že hlavní důvod proč se mi nechce je nízká cena (1.150,- za víkend) a navrhnul jsem jí, že když se domluvíme na 2.000,- tak jí vůz přivezu. Cítil jsem se nejistě, když jsem jí cenu navrhoval, ale ona nadšeně souhlasila a k tomu dodala „jenom“? Připravil jsem tedy papíry a jel jsem na uvedenou adresu. Přišla černovlasá kráska v krátké sukni a nádhernýma nohama. Domluvili jsme se ještě, že jí odvezu do Hostivic kde na ní čeká přítel, který bude řídit. Cestou jsem špatně odbočil, takže jsme si ještě udělali okružní jízdu, a mezi tím jí volal přítel, že sehnal auto od šéfa. Řekla mi to a moc se omlouvala, že to teď vypadá jako, že jí dělám taxíka a že mi cestu vynahradí. V duchu jsem si říkal, no tak dvě stovky by to mohly spravit, ale ona navrhla jestli mi stačí 1000,- což jsem vzal a později když jsem to počítal, tak to za čas a benzín bylo právě tak akorát.

Cítím teď, že mi bůh seslal krásného anděla aby mi předal peníze o které jsem si řekl a informaci, že si zasloužím aby ke mně peníze přicházely a když přijdou, tak je mám přijmout (dříve bych to odbyl „to je dobrý“, nebo „to je moc“ a znevážil bych sám svojí hodnotu). Děkuji za tuto lekci.

Michal

Dejte si pro sebe záměr a uvědomte si, na co se chcete tento víkend zaměřit